Obyčej zarážení hory a sním spojené slavnosti má své kořeny už ve středověku a vychází ze starého horenského práva. Je znamením, že do vinohradu až do vinobraní nesmí vstoupit nikdo, kromě samotného vinaře, a to z prostého důvodu – ochrany dozrávajících hroznů. V každé obci má zarážení hory různé folklórní podoby a každoročně láká nespočet turistů.
Už ani krok!
Vinařský zvyk zarážení hory, někdy také nářečně zarážaní hory je známý v podobě folklórních slavností na celé jižní Moravě. Koná se vždy přibližně od poloviny srpna do začátku září. Tradice je opředena bohatou historií. Obřad, při němž se „zarážala hora viničná“ zamezoval vstup do vinohradu všem, kteří tam neměli co pohledávat. Po vinohradu se mohli pohybovat jen majitelé a takzvaní hotaři, kteří měli za úkol ohlídat vinice před zloději a špačky. Porušení zákazu vstupu se přísně trestalo. Za vstup do cizího vinohradu hrozilo utětí nohy, za utržení hroznů utětí ruky a výjimkou nebýval ani trest nejvyšší. Zákaz se nevztahoval jen na těhotné ženy a nemocné, kteří si v horkém dni mohli utrhnout tři hrozny, případně o ně vinaře poprosit.